krása z vosku

« 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 »

Záliby

Život. Učím se prostě jen být. Teď a tady. Baví mě, když se mi daří uvědomovat si krásu přítomného okamžiku. 

Fotky. Začala jsem fotit proto, že neumím malovat a paměť neumí zachovat kouzlo okamžiku tak, jako malíř. Pokouším se ty dojmy zachytit na paměťovou kartu. Třeba se to naučím dřív, než úplně zestárnu.

Bylinky. Na louce jsem zas tou malou holkou nadšenou z každé kytky a každého motýla nebo brouka, a současně kořenářkou, která nedokáže nechat ladem chrpu, jitrocel ani třezalku, aniž by využila jejich dokonalou schopnost léčit naše neduhy. Od jara do podzimu suším, nakládám a prosypávám, v zimě pak rozdávám přátelům zázraky přírody pro tělo i duši.

Kolo, voda, turistika, ale stejně nejraději vezmu na vycházku některého z našich dvou psů jen tak do polí. Jejich instantní radost ze života mě nabíjí ze všeho nejvíc.

Naše země. Český ráj, Vysočina, kterékoliv z našich hor, rybníky, vinice, Moravský kras… není divu, že zde čerpali inspiraci básníci, spisovatelé, hudebníci, malíři. Žijeme v krásné zemi, jen otevřít oči a rozhlédnout se. Dobře jsme se narodili.

Správa věcí veřejných. Snažím se věci pochopit. A dokud si na ně nesáhnu zblízka, tak je pochopit nemohu. Měli bychom našim dětem a vnoučatům odkázat prosperující zemi a živou krajinu. Investovat do vzdělání, do inovací a moderních technologií, do obnovitelných zdrojů – rozumně a se znalostí všech aspektů. Posuzovat všechna rozhodnutí z hlediska nákladů v celém jejich životním cyklu, tedy například veřejné zakázky nejen z hlediska pořizovací ceny, ale včetně nákladů na provoz po dobu životnosti a finální ukončení provozu a revitalizaci. Chci, aby společnost ctila jako hrdiny všechny, kdo vzali odpovědnost za své životy a své rodiny do vlastních rukou, drobné podnikatele, úspěšné vlastníky firem a manažery, řemeslníky v celé šíři odborností. Chci, aby se nevyplatilo zneužívat sociální síť, aby mohla skutečně účinně podporovat ty, kdo ji potřebují. Aby svoboda člověka byla nade vše s tím, že končí právě tam, kde začíná svoboda druhého.

Knížky. Mám ráda klasické, papírem a tiskem vonící knížky. Přestože počítač je dnes moje druhé já, knihu potřebuji vnímat všemi smysly. Mám ráda Horníčka, jeho inteligentní humor a umění slova. Šabach mě fascinuje schopností humoru a přirozeného příběhu. Zimní večery trávím u krbu nad historickými romány a detektivkami – znova a znova mě překvapuje i trochu děsí, jak po celé věky člověka žene touha po moci a hromadění majetku, přestože nic z toho štěstí nepřináší a je tak pomíjivé – dnes snad ještě více než v minulosti.